Alfatv

Černý kašel: Tajná hrozba – tak by se dalo nazvat onemocnění, které se v posledních letech v Česku šíří jako tichý zabiják. Přestože je očkování povinné, počet případů stoupá a lékaři o tom často mlčí. Proč se tato nemoc vrací a co nám hrozí?*

---

Černý kašel: Tajná hrozba – proč o ní nevíme víc?

Černý kašel, známý také jako pertuse nebo dávivý kašel, je bakteriální onemocnění způsobené bakteriemi Bordetella pertussis. V minulosti byl považován za jednu z nejnebezpečnějších dětských nemocí, která dokázala během jediné epidemie usmrtit tisíce dětí. Díky zavedení plošného očkování v roce 1958 se v Československu podařilo jeho výskyt téměř vymýtit. Přesto se v posledních letech vrací a v roce 2024 dosáhl počet případů nejvyšší úrovně od 60. let minulého století. Proč o tom ale slyšíme tak málo? Je černý kašel: Tajná hrozba skutečně něčím, co lékaři podceňují, nebo je to jen důsledek naší vlastní nevědomosti?

Na počátku roku 2025 eviduje Státní zdravotní ústav přes 15 000 případů černého kašle, což je alarmující číslo. Každý týden přibývá více než tisíc nových nakažených. Nejohroženější jsou novorozenci, kteří ještě nemohou být očkováni, a senioři s oslabenou imunitou. Přesto se zdá, že veřejnost i někteří lékaři tuto situaci neberou dostatečně vážně. Možná je to proto, že černý kašel na první pohled připomíná běžné nachlazení – rýma, zvýšená teplota, pokašlávání. Kdo by si pomyslel, že za tím může být něco tak závažného?

Nenápadný začátek, dramatický průběh

Černý kašel má zrádnou povahu. Jeho inkubační doba trvá 6 až 21 dní, nejčastěji však 7 až 10 dní. V první fázi, tzv. katarální, se projevuje příznaky, které snadno zaměníte s chřipkou nebo virózou: rýma, bolest v krku, mírná horečka. Po dvou týdnech ale přichází druhá fáze – paroxysmální – a tehdy se nemoc ukáže v plné síle. Záchvaty dusivého kašle, které končí hlasitým zajíkavým nádechem připomínajícím kokrhání, jsou typickým znakem. Tyto záchvaty mohou být tak intenzivní, že vedou ke zvracení, křečím průdušek, modrání kůže nebo dokonce krvácení z nosu. U malých dětí může dojít k zástavě dechu, což je život ohrožující stav.

Proč ale lékaři někdy mlčí? Možná proto, že diagnostika není jednoduchá. Černý kašel lze spolehlivě potvrdit jen laboratorními testy – výtěrem z nosohltanu nebo krevními testy na protilátky. Pokud se ale nemoc neodhalí včas, antibiotika, která jsou hlavní léčbou, ztrácejí účinnost. V pozdějších stadiích už bakterie uvolnily toxin, který dráždí dýchací cesty, a kašel přetrvává týdny, někdy i měsíce. Přezdívka „kašel sta dní“ není náhodná.

Proč se vrací?

Jedním z hlavních důvodů, proč se černý kašel: Tajná hrozba znovu objevuje, je klesající imunita populace. Očkování, které je v Česku povinné a podává se v rámci hexavakcíny (společně se záškrtem, tetanem, dětskou obrnou, hemofilovými infekcemi a žloutenkou typu B), chrání děti v prvních letech života. První dávka se podává ve věku 9 týdnů, další ve 4 měsících a třetí mezi 11. a 13. měsícem. Přeočkování pak probíhá ve věku 5–6 let a 10–11 let. Problém je, že ochrana postupně slábne. U dospělých, kteří nebyli přeočkováni, může imunita po 6–10 letech klesnout natolik, že se stanou vnímavými k nákaze.

Dalším faktorem je změna vakcín. Dříve se používaly celobuněčné vakcíny, které poskytovaly silnější a delší ochranu, ale měly více vedlejších účinků. Dnes se používají acelulární vakcíny, které jsou šetrnější, ale jejich účinnost je kratší. Navíc bakterie Bordetella pertussis mutuje a přizpůsobuje se, což z ní dělá těžší cíl. Výzkumy ukazují, že i očkovaní lidé mohou být přenašeči, aniž by měli výrazné příznaky. To znamená, že dospělí, kteří si myslí, že mají jen „lehký kašel“, mohou nevědomky nakazit své okolí – včetně nejzranitelnějších novorozenců.

Kdo je v ohrožení?

Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají kompletní očkování. U nich může černý kašel vést k vážným komplikacím, jako je zápal plic, křeče, poškození mozku nebo dokonce smrt. V roce 2024 zemřeli v Česku na černý kašel tři lidé, z toho jeden novorozenec. Další rizikovou skupinou jsou senioři a lidé s chronickými onemocněními, například astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). U těchto pacientů může nemoc zhoršit jejich stav a vést k dlouhodobým problémům.

Těhotné ženy jsou další skupinou, na kterou bychom neměli zapomínat. Očkování v těhotenství (ideálně mezi 28. a 36. týdnem) může předat protilátky plodu a chránit novorozence v prvních měsících života. Přesto se mnoho žen o této možnosti nedozví, ať už kvůli nedostatečné informovanosti, nebo proto, že lékaři tento krok aktivně nenabízejí. Je to další důkaz, že černý kašel: Tajná hrozba zůstává podceňovaným problémem.

Co můžeme dělat?

Prevence je klíčem. Očkování zůstává nejúčinnější zbraní proti černému kašli, ale nestačí se spoléhat jen na dětské dávky. Odborníci doporučují dospělým přeočkování jednou za 10 let, ideálně kombinovanou vakcínou proti černému kašli, záškrtu a tetanu (např. Boostrix nebo Adacel). Zvlášť důležité je to pro ty, kdo plánují děti, pracují ve zdravotnictví nebo žijí s lidmi s oslabenou imunitou.

Pokud máte podezření na černý kašel – například dlouhotrvající kašel, který se po dvou týdnech zhoršuje – neváhejte navštívit lékaře. Včasná léčba antibiotiky (nejčastěji makrolidy, jako je azitromycin) může zmírnit průběh a snížit nakažlivost. Důležitá je také izolace – bez léčby může pacient šířit nemoc až 3–4 týdny, s antibiotiky je nakažlivý ještě 5 dní.

Domácí opatření, jako je zvlhčování vzduchu, pití teplých nápojů a vyhýbání se dráždivým látkám, mohou pomoci zmírnit příznaky, ale neřeší příčinu. Bez odborné péče se černý kašel může zvrhnout v noční můru, která trvá měsíce.

Proč lékaři mlčí?

Otázka, proč o černý kašel: Tajná hrozba není větší povědomí, nemá jednoznačnou odpověď. Někteří lékaři možná považují nemoc za „vyřešený problém“ díky očkování. Jiní se mohou obávat šíření paniky. Faktem ale zůstává, že informovanost veřejnosti je nízká. Kolik dospělých ví, že by měli být přeočkováni? Kolik rodičů si uvědomuje, že jejich „banální kašel“ může ohrozit jejich novorozené dítě?

Česká vakcinologická společnost i Ministerstvo zdravotnictví vyzývají k větší ostražitosti, ale kampaň na osvětu zatím chybí. Možná je na čase, aby se o černém kašli začalo mluvit nahlas – nejen v ordinacích, ale i v médiích, školách a rodinách.

Závěr

Černý kašel: Tajná hrozba není jen vzpomínkou na minulost. Je to reálné nebezpečí, které se vrací a zasahuje všechny věkové skupiny. Ačkoliv máme nástroje, jak mu čelit – očkování, antibiotika, prevenci – stále zůstává podceňovaný. Je na nás, abychom přestali mlčet a začali jednat. Protože pokud něco černý kašel naučil, pak to, že nevědomost může být stejně nebezpečná jako samotná nemoc.