Alfatv

Bezdrátový implantát umístěný do sítnice může obnovit centrální vidění u pacientů s pokročilou věkem podmíněnou makulární degenerací (AMD), jak vyplývá z výsledků klinické studie zveřejněné v pondělí v časopise New England Journal of Medicine.

Pokročilá atrofická AMD, známá také jako geografická atrofie (GA), je hlavní příčinou nevratné slepoty u starších osob a postihuje více než pět milionů lidí po celém světě.

V prohlášení o mezinárodní klinické studii uvádí Univerzita v Pittsburghu ve Spojených státech, že z 32 účastníků, kteří absolvovali 12měsíční sledování, 27 dokázalo číst a 26 dosáhlo „klinicky významného zlepšení“ zrakové ostrosti, měřené schopností číst písmena na oftalmologické tabulce.

V průměru byli účastníci při použití protézy schopni přečíst o pět řádků (25 písmen) více na standardní oftalmologické tabulce, přičemž 81 % z nich dokázalo vidět 10 nebo více písmen a jeden „vykázal zlepšení až o 59 písmen, neboli 10 řádků“.

„Je to poprvé, co jakýkoli pokus o obnovení zraku dosáhl takových výsledků u velkého počtu pacientů,“ uvedl José-Alain Sahel, hlavní autor studie a vedoucí katedry oftalmologie na Lékařské fakultě Univerzity v Pittsburghu, citovaný v tiskové zprávě.

„Více než 80 % pacientů dokázalo číst písmena a slova a někteří z nich čtou stránky z knihy,“ dodal.

Kromě Sahela se na klinickém testu podíleli také Daniel Palanker, profesor oftalmologie na Stanfordově univerzitě v USA, a Frank Holz, profesor oftalmologie na univerzitě v Boně v Německu, hlavní autor článku.

Jak funguje tato průkopnická protéza?

S postupem DMI se centrum zraku stává stále více rozmazané kvůli nevratnému poškození světločivných buněk v centrální části sítnice.

Ve zdravé sítnici tyto buňky zachycují okolní světlo a přeměňují ho na elektrické impulsy, které jsou poté odesílány do nervových buněk pokrývajících zadní část oka a nakonec do mozku prostřednictvím zrakového nervu.

Podle tiskové zprávy nahrazuje systém PRIMA, navržený Danielem Palankerem, „ztracené fotoreceptory bezdrátovým, flexibilním implantátem o rozměrech 2 x 2 mm, který přeměňuje světlo na elektrické signály, aby stimuloval zbývající buňky sítnice“.

Kamera připojená ke speciálním brýlím zachycuje obrazy a promítá je do implantátu pomocí neviditelného infračerveného světla, které je převádí na elektrické impulsy a obnovuje tok vizuálních informací do mozku.

„Pacienti mohou nastavit zoom a kontrast, aby zlepšili funkční vidění.“

Toto zařízení „je první oční protézou, která obnovuje funkční vidění pacientů s nevyléčitelnou ztrátou zraku a dává jim schopnost vnímat tvary a vzory“, uvádí se v prohlášení Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, kde byl implantát PRIMA vyvinut.

„Nová éra“ pro zrak

Do studie bylo zařazeno 38 pacientů s geografickou atrofií způsobenou věkem podmíněnou makulární degenerací ve věku 60 let a více z 17 míst v pěti evropských zemích: Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Velké Británii.

Mahi Muqit, profesor Institutu oftalmologie na University College London (UCL) ve Velké Británii a senior konzultant pro vitreoretinální chirurgii v Moorfields Eye Hospital, který vedl britskou část studie, uvedl, že „v historii umělého vidění to představuje novou éru. Slepí pacienti mohou skutečně dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo.“

„Obnovení schopnosti číst představuje výrazné zlepšení kvality života, zlepšuje náladu a pomáhá obnovit sebevědomí a nezávislost. Operaci s čipem PRIMA může bezpečně provést každý vitreoretinální chirurg s příslušným školením za méně než dvě hodiny, což je zásadní pro to, aby všichni slepí pacienti měli přístup k této nové lékařské terapii,“ dodal v prohlášení UCL.

Na základě výsledků studie požádala společnost Science Corporation, která vyvíjí rozhraní mozek-počítač a je výrobcem tohoto zařízení, o povolení k klinickému použití v Evropě a Spojených státech.

Palanker pokračuje ve výzkumu s cílem zařízení vylepšit. Zatímco testované zařízení PRIMA nabízí pouze černobílé vidění bez přechodů, výzkumník vyvíjí software, který „brzy umožní vidění v celé škále odstínů šedé“, uvádí tisková zpráva Stanfordské lékařské fakulty.

„Na prvním místě seznamu přání pacientů je čtení, ale hned na druhém místě je rozpoznávání obličejů“, a to „vyžaduje odstíny šedé“, uvedl Palanker v témže prohlášení.

Profesor oftalmologie také vyvíjí čipy, které umožní vidění s vyšším rozlišením, a chce zařízení otestovat i na jiné typy slepoty způsobené ztrátou fotoreceptorů, buněk citlivých na světlo.

Profesor oftalmologie také vyvíjí „čipy“, které umožní vidění s vyšším rozlišením, a chce zařízení otestovat i na jiné typy slepoty způsobené ztrátou fotoreceptorů, buněk citlivých na světlo v sítnici oka.

Na studii spolupracovali vědci z univerzity v Bonnu, nemocnic nadace Adolphe de Rothschild a Olhos 15-20 v Paříži, Moorfields v Londýně a univerzity Tor Vergata v Římě, mimo jiné.